Zum Hauptinhalt
Start
›
Wörterbuch
›
разгроми́ть

разгроми́ть

Verb
C1

Deutsch

zerschlagen; vernichtend schlagen

Eigenschaften

Aspekt

Perfektiv

Konjugationsklasse

i

Reflexiv

Nein

Konjugation

Futur

SingularPlural

1. Person

разгромлю́разгроми́м

2. Person

разгроми́шьразгроми́те

3. Person

разгроми́тразгромя́т

Vergangenheit

MaskulinumFemininumNeutrumPlural
разгроми́лразгроми́ларазгроми́лоразгроми́ли

Imperativ

SingularPlural
разгроми́разгроми́те

Partizipien

Aktiv

PräsensVergangenheit
—разгроми́вший

Passiv

PräsensVergangenheit
—разгро́мленный,разгромлённый

Adverbial

PräsensVergangenheit
—разгроми́вши, разгроми́в
Weitere Nachschlagewerke:dict.ccLeoBetonungenOpenRussian
разгроми́ть – zerschlagen; vernichtend schlagen